V Českých Budějovicích jsme přestoupili do vlaku společnosti GW Train Regio, který nás odvezl až do naší cílové stanice-Český Krumlov. Po asi kilometrovém pochodu se zavazadly jsme dorazili do krásného kempu téměř v centru Krumlova. Kemp je zcela nový a velice dobře vybavený s velmi příjemným personálem. Chatky jsou rok staré, a tudíž ve skvělém stavu.
Po ubytování jsme vyrazili na náš první výlet. Vlakem jsme se dopravili do Zlaté Koruny a odtud jsme vyrazili pěšky na oppidum Třísov, jehož vznik se datuje někdy kolem doby bronzové, zhruba do období 2. století před naším letopočtem. Po cestě jsme potkali mnoho zajímavostí, např. miniatury místní vesnice. Děti si připomněly, co již o oppidech vědí a od paní profesorky Dubničkové se dozvěděly i leccos nového. Naším dalším cílem byl hrad Dívčí kámen. Kvůli nepřízni počasí téměř došlo ke změně plánů, ale nakonec jsme se rozhodli pokračovat dál a na hrad došli. A dobře jsme udělali. Poté, co žáci vzali stánek s občerstvením útokem, jsme se kochali krásou hradu. Během prohlídky jsme se mohli dočíst mnoho informací z historie hradu, životě na něm a mnoho dalšího. Hrad je velice hezký a spolu s krásnými výhledy z hradních věží, stojí určitě za návštěvu. Při zpáteční cestě jsme navštívili hospůdku v Třísově, aby si žáci nepřízeň počasí vykompenzovali něčím teplým a sladkým na zub. Po večeři, která byla již v našem kempu, proběhl malý kvíz toho, co si žáci během výpravy zapamatovali a šlo se na kutě.
Další den jsme zahájili každá třída zvlášť. Sekunda A spolu s paní profesorkou Dubničkovou a panem profesorem Čechurou vyrazili auty na nejvyšší vrchol Blanského lesa – horu Kleť. Odtud jsme sjeli na koloběžkách až do našeho kempu. Trasa byla dlouhá kolem 8 kilometrů a děti si sjezd velmi užily. Většina cesty byla v přírodní rezervaci, takže jsme potkali jen minimum aut a lidí, a tudíž jsme se mohli v klidu kochat nádhernými okolními lesy a scenériemi. Sekunda B spolu s panem profesorem Čihákem a Langem jeli s půlhodinovým odstupem za námi. Žáci byli z této aktivity nadšeni a nikomu se nic nestalo.
Po odevzdání koloběžek se žáci rozdělili na tříčlenné skupinky, dostali obálky s Alchymistovou cestou a vydali se na vlastní pěst do města. Během plnění nelehkých úkolů zavítali na mnohá místa, kam by se za normálních okolností nejspíš nepodívali a dozvěděli se mnoho zajímavostí. Dále na nás čekalo Museum a fotoateliér Seidel. Zde se děti dozvěděly, jak se dříve fotilo, historii fotoateliéru a v neposlední řadě vzniklo mnoho krásných fotografií. Po návštěvě muzea byl ještě čas na plnění Alchymistovy cesty, a když se začalo smrákat, vyrazili jsme na místo nalodění, kde na nás čekalo osm raftů, připravených nám zprostředkovat nádhernou plavbu večerním Krumlovem. Instruktáž i celá plavba proběhla bez nehod a žáci si užívali sjezd každého jezu a nádhernou podívanou na osvětlený Krumlov. Kvůli nedostatku vody jsme nemohli ukončit naši cestu až v kempu, ale i tak nám to zážitek z cesty nezklamalo. Po příchodu do kempu byly děti nahnány do sprch a do spacáků, aby se pořádně zahřály.
Poslední den jsme opustili kemp a zavazadla uskladnili v úschovně krumlovského nádraží a čekala nás návštěva grafitového dolu. I zde jsme se museli rozdělit do dvou skupin. Prohlídka grafitového dolu byla zahájena oblečením speciálních pláštěnek, gumovek, přileb a dokonce jsme dostali i pravé důlní svítilny. Do dolu nás zavezl důlní vlak, který vozil horníky na šichtu. Poté následovala prohlídka, kde jsme byli seznámeni s postupy těžby, různorodou technikou a historií dolu. Nakonec jsme měli možnost se pomalovat grafitem v jednom rameni dolu, kde byl grafit ještě k nalezení. Po umytí gumovek a odevzdání hornické výzbroje jsme vyrazili na nádraží, naobědvali se a zamířili směr České Budějovice. Na nádraží nás ještě čekala komplikace v podobě výluky, takže jsme část cesty museli absolvovat autobusem. Ale ani to nám dojem ze skvělé exkurze nezkazilo. Na nádraží v Českých Budějovicích proběhla dražba zapomenutých věcí a při cestě do Plzně došlo i na vyhodnocení Alchymistovy cesty.
Exkurze se velmi povedla, děti byly hodné a bylo na ně vždy spolehnutí. K žádnému úrazu ani onemocnění nedošlo a s úsměvem na rtech přežil i pedagogický dozor. Všichni jsme si tři dny v Krumlově náramně užili.